Římskokatolická farnost Chodov


Svátost smíření - zpověď

 

Svátost smíření - zpověď

(sv. zpověď) je svěření do Božích rukou celého našeho života s prosbou o odpuštění našich hřichů a vyplnění slabých oblastí našeho duchovního života Boží láskou; je to posila v boji proti zlu, které nás ničí.

 

Zpověď - to omluva Bohu a Církví (Cirkev - pokřtěni lide). Pokud Kněz – představeny Církve, ve jmenu Cirkve nám odpusti hřichy (hřích –skutek který se nelibí Bohů), jak se omluvime lidem, v tom okamžiků odpouští nám Bůh. 

 

Základní body svátosti smíření jsou:

a/ zpytování svědomí – moment, ve kterém máme zhodnotit svůj život, máme si uvědomit, čím jsme Boha zarmoutili.

  • Příprava:
  • Modlitba
  • Četba bible
  • Teprve potom můžeme začít probírat své svědomí podle desatera Božích přikázáni nebo podle jiného schématu.

b/ lítost - není jen záležitosti citu, ale má být touhou po opětovném získání spojení s Bohem, které člověk následkem hříchu ztratil. Z lítosti má vycházet předsevzetí k práci na sobě. Vyhnout se dalším hříchům, udržovati a prohlubovat společenství s Bohem. Takto připraven můžu přistoupit ke zpovědnici a následuje:

c/ vyznání - vyznám své hříchy především Bohu v přitomností kněze. Kromě toho nás většinou kněz také povzbudí duchovním slovem a uděluje nám rady jak pokračovat dál duchovním životem. Poučení může být spojené s duchovním vedením (v tom případě se poučení mění v delší rozhovor), ale to není podstatou ani cílem svátosti smíření.

Po obohacení milosrdenstvím, které pramení ze svátosti smíření máme poslední „úkol“. Je to zadostiučinění neboli pokání. Nemůžeme zapomenout na povinnost nahradit (podle možnosti) zlo, které jsme učinili, dobrem – dobrými skutky, modlitbou. Nejde v tom případě jen o modlitbu, kterou kněz připomíná v závěru zpovědi, ale jde o celkový křesťanský postoj, projevující se touhou po naplňování svého prostředí dobrem.

V naší farnosti můžete jít ke sv. zpovědi vždy přede mší sv. , anebo po domluvě s knězem.